Naše políčko se nachází nedaleko lesa. Srnky a divočáci jsou stále mlsnější a na vůni sava už si začali zvykat. Byli jsme donuceni naši úrodu chránit účinněji. Volba padla na široce používaný elektrický ohradník. V místě není možno zařízení připojit do elektrické sítě a bude tedy muset fungovat z baterie. Cena nového ohradníku se pohybuje v rozmezí od 3 do 8 tisíc korun (podle funkcí). Protože ohradník nebude celý den pod dozorem a mohl by být zcizen, rozhodl jsem se vyrobit si vlastní.
Na internetu lze nalézt mnoho konstrukcí ohradníků. Většina z nich využívá oblíbený časovač 555. Abych využil šuplíkové zásoby součástek, vybral jsem jako “mozek” ohradníku mikrokontrolér AT Mega 8.
Parametry
Intervalval spínání se v konstrukcích pohybuje kolem 1 s a zvolil jsem proto periodu spínání T = 1,2 s. Frekvenci pro spínání cívky jsem zvolil f = 300 Hz (narazil jsem na stránku s popisem zapalovací cívky, i když jiného typu, kde autor tvrdí, že při překročení této frekvence již klesá její výstupní napětí). Délka pulzu se u konstrukcí různí a proto ji lze nastavit potenciometrem v rozmezí od t = 13,32 ms do t = 93,24 ms. Ohradník si hlídá napětí akumulátoru a při jeho poklesu pod U = 10,4 V přestane “dávat jiskry”, aby zabránil úplnému vybití baterie. Stav nabití baterie lze sledovat na “LED indikátoru”, který se rozsvítí po stisku tlačítka nebo při změně hodnoty potenciometru sloužícímu k volbě délky pulzu. Vedle indikátoru baterie se zobrazuje nastavení délky pulzu (také pomocí “LED indikátoru”). Funkčnost zařízení signalizuje blikající červená LED … nebo se stačí chytit ohradníku :).
Schéma a program
Hodnoty součástek jsou patrné ze schématu níže. Lze použít jakékoliv součástky s obdobnými parametry (spínací tranzistor i kondenzátory jsem recykloval ze starého zdroje z PC). Program pro mikrokontrolér napsaný v C si můžete stáhnout ZDE.
Závěr
Ohradník funguje již druhým rokem bez potíží. Na starou 12 V baterii z automobilu zvládne na nejkratší dobu pulzu fungovat 1 týden. Aby ohradník fungoval optimálně, je potřeba udržovat okolí, aby nedocházelo ke zbytečným svodům energie do země přes rostliny (hlavně tráva).
dobrý den bylo by možné ohradník vyrobit a na kolik by to přišlo samozřejmě bych zaplatil předem a ještě kolik má výstupní napětí kolik je na ohradníku V děkuji mnohokrát za odpověď Dan
Dobrý den Dane,
napětí na ohradníku jsem neměřil, ale v porovnání s běžnými ohradníky (jsem z vesnice) se mi ten vyrobený zdá mnohem “silnější”. Může to být ale také tím, že hlídá oblast je menší (cca 300m2) než při normálním použití. S výrobou Vám bohužel nepomohu, nemám mnoho času. Zkuste se zeptat na http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums. Tam by se mohl najít někdo, kdo by Vám se zhotovením pomohl.
Pavel
Dobrý den, rád bych si ten ohradník vyrobil nebo raději:-)) odkoupil od Vás pokud je to možné.
děkuji za odpověď Kámen
Ohradník, který jsem vyráběl, už nevlastním. Vyrobit si ho samozřejmě můžete :). Pokud byste se nechtěl zabývat programováním procesoru, můžete zkusit např nějaký ohradník s časovačem 555 např. tento http://www.paja-trb.cz/konstrukce/ohradnik.html.
Zostrojil som tento ohradník a funguje výborne.
Zdroj ze stránek paja-trb.cz jsem stavěl před měsícem a včera došlo na jeho instalaci. Délka ohrady je cca 220m, pozemek cca 2000m2 a i v nejodlehlejší části ohrady dává silné rány, takže bych ho doporučil. Zdroj bude v provozu jen když budou v ohradě koně tak jsem zvědav jak dlouho vydrží starší 45Ah AKU. Podle původní konstrukse se uvádí až 50 dní na nejnižší délku pulzu.
Ak by mal niekto záujem ohradník mu vyrobím.
dobrý den měl bych zájem ,na kolik vyjde ohradník od vás ??? děkuji za odpověd Unger
Zdravím mal by som zaujem o vyrobu plosnych spojov na tento ohradnik skuste mi napisat email
dobry den chcel by som sa spytat na vystupe pri MOSFET tranzistore som pouzil 2x 0.220uF/250V a diodu 1N4007, tranzistor sa po minute prehreje a prerazi to napetie na pin ATmegy cim ho odstavi a ked mi to spravilo prvy krat odisiel aj tranzistor… kde moze byt chyba? alebo ako to osetit?
2x220uF opravujem